Soráč, že jsem tak dlouho nenapsala...
Ptáte se, proč jsem nepřidávala příspěvky s holátky? No, víte, ono je to tak, že moje domácnost má asi nějakou neviditelnou kapacitu zvířat, a když se ta kapacita překročí, tak je zle! Prostě jsem večer přišla dom a dala holátka do krabičky s pilinkama a plyšovou myší pro kočky, a starala se o ně. Mlíčko atd., prostě vše ok. Jo, koupila jsem si tři, a ty byly fakt ku***sky roštomiloušký!!!
Večer jsem šla nakrmit křečky a jinou zvěř, když jsem se podívala k Mandarínovi do klece...
Nehezký pohled.
Jeho tělíčko bez života leželo pod kolečkem, bříškem nahoru, a nedýchalo to. Měl otevřenou tlamičku a kolem sebe něco... No, to je jedno...
Jak je vidět na fotkách ve fotoalbu (https://kreckovazila.estranky.cz/fotoalbum/#photo_18) Mandarinka byl velice tlustý, a minulý rok bylo přes den kolem třiceti stupňů...
No, prostě to schrnu: tlustej blbeček běhal ve třiceti stupních v kolečku, přestože mu dělalo problém vyšplhat na šprušle od klece, a dostal infarkt.
CHUDÁČEK!!!....
Už jsem ho pohřbila v lesíku. Udělala jsem mu i rakvičku...
Pro jisté čmuchaly, postupem času zemřela i Kapybara...
Daisynka...
A Mandarínek Junior...
Bubínek jediný zůstal naživu...
CHJO... Ale co, smrt je každopádně taky součást života, bez ní by to prostě nešlo...
O tom už tu nebudu více psát, jenom se mi vrací smutné vzpomínky...
Tak jo, ale trochu optimistiky, pojďme naladit veselejší notu, a koukněme se na některé z fotek těch pidi holátek:
No není to sakra rostomilý?
A tady už jsou velké... (dole)
Ta s řídkým kožíškem byla nejdrobnější, ale nakonec přežila!
Více fotek ve fotoalbu.
ČAO!