KŘEČČÍ RODINKA
Malá křečátka, jsou jako všechna zvířecí mláďata roztomilá. Chtěli byste mít doma takovou malou, chlupatou kuličku? Kdo by nechtěl! No, a teď se vám naskýtají dvě možnosti: buď křečátko koupíte ve Zverimexu, nebo si pořídíte páreček a necháte ho, aby vám mláďata „udělal.“ Koupit, je samozřejmě jednodušší a ovlivníte počet chlupáčků. Pokud se ale o křečky a křečíky zajímáte tak jako já, zvolte si druhou možnost. Pokud kupujete dva křečky, kteří se neznají, radši je nejdřív chovejte odděleně. Dávejte je k sobě každý den čuchnout, aby se začali brát jako samozřejmost. Jednou za čas, je i dávejte oba dva na stůl a nechejte, aby se chvilku očichávali nebo si hráli. (Samozřejmě stůl byl jen příklad) Pokud se budou očichávat či si hrát, je všechno dobré a oni se mají rádi. Pokud se ovšem budou prát, nejsou si souzeni a mláďátka mít zkrátka nikdy nebudou.
DO PORODNICE
Samička se samečkem spolu spinkají v jednom domečku. Když nadejde čas páření, samička piští, jako by ji na nože brali, ale výsledek stojí za to. Samička je těhotná přibližně týden-dva. Při porodu, samičku vůbec nerušte. Mláďata lezou ven hlavou.
Když se narodí, jsou to takové malé, holé, růžové klobásky, co mají nožičky. Oči mají zatím zavřené, ale čich mají dobrý a podle něj se řídí. Teda vlastně podle něj hledají maminčiny „cecíky.“ Nedávejte křečkům ale do klece vatu či látky na ustlání hnízda. Samička to sice použije, ale tím že si to jak se patří „upraví“ rozkousáním, začnou z látky čouhat nitě a vata je na tom podobně. Do těch nití, by se mohlo mládě snadno zamotat a nemohlo by se hnout.
Sameček se o své děti ani moc nestará. Je možné, že je ani nepovažuje za „svá“ mláďata. Proto by se mohlo stát že je sežere a tak ho radši dejte na těch pár týdnů, než mláďata vyrostou do jiné klece. Ovšem pozor! Měl by být se samičkou pořád v kontaktu, protože kdyby nebyl, tak by samička mohla být vystresovaná a svá mláďata nechat v rohu klece na pospas osudu.
S těmi maličkými, je opravdu krásně.